ŠIKANA

Ministerstvo školství definovalo ve svém metodickém pokynu MŠMT č.28 275/2000-22 Šikanu takto:

„Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodu nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydíraní, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků.“

I když tato a jiné jí podobné definice uvádějí, že šikana je nejčastěji prováděna opakovaně, ne vždy to musí být nutně pravda. Pokud se jedná o zvlášť brutální a krutý čin, může se tento čin klasifikovat jako šikana, přestože se jednalo pouze o jednotlivou událost.


Šikana má 5 stádií procesu vývoje (Lenka Lovasová, sdružení linka bezpečí):

1. Stádium – Ostrakizmus
V počátečním a nemírnějším stadiu se jedná zejména o izolaci postiženého jednotlivce. Dítě – oběť nemá žádné kamarády a nikdo je neber vážně. Komunikace probíhá převážně znevažujícím způsobem. Oběť je zesměšňována, má hanlivou přezdívku, apod. Na její účet se dále konají různé „přátelské“ legrácky a vtípky, a když se oběť vyhradí, je jí vytknuto, že nerozumí legraci a nemá smysl pro humor.

2. Stádium – Přitvrzování manipulace
Agresor mapuje situaci a testuje, kam až může zajít. Zkouší takzvaně přitvrdit a manipulace nabývá podoby tělesných útoků. Posléze agresor zjišťuje, že mu toto jednání přináší nejen pocit uspokojení, ale i obdiv a respekt ostatních dětí, což jej samozřejmě dále povzbuzuje.

3. Stádium – Nukleový základ, nebo-li jádro
Ve třetím stádiu se sympatizující jedinci s agresorem spojí a vytvoří společnou strategii výběru oběti. Šikanování tak nabývá na organizovanosti. Rozdělení rolí je již pevné a pokud se nyní nevytvoří silná pozitivní podskupina, jsou vytvořeny předpoklady pro to, aby se šikanování stalo normou celé skupiny.

4. Stádium – Mlčící většina , nebo – li většina přijímá normy agresorů
Ve čtvrtém stádiu dochází k přijetí norem agresorů a chování této skupinky se stává zákonem pro ostatní děti, které je ze strachu poslouchají, případně přisluhují. Sílí tlak ke konformitě na dosud neangažované členy skupiny, kteří se nakonec většinou aktivně zapojují. Hlavní roli hraje samozřejmě strach, že pokud by zůstali stranou, mohli by na sebe upoutat pozornost agresorů a dostat se tak do pozice obětí.

5. Stádium – Dokonalá šikana
Šikana je nyní předmětem zábavy pro celou skupinu, která dokonce agresory za bavení odměňuje potleskem. V tomto stádiu lze pozorovat psychickou manipulaci ve velmi propracované podobě. Kupříkladu je-li oběť vyvolaná k tabuli, již při prvních slovech třída propuká ve smích. To se logicky projeví na výkonu dítěte u tabule a špatná známka na sebe nenechá dlouho čekat. Očekávání třídy je tak vrchovatě naplněno. Psychické rozpoložení přihlížejících se podobá rozpoložení obecenstva římských cirků při gladiátorských zápasech. Tomu nezřídka napomáhá i pedagog, který v podvědomé snaze zavděčit se třídě oběť sám ironizuje. Na úkor oběti se dále spřádají nejrůznější intriky, dochází ke stálému nárůstu a zdokonalování násilí.